Zpráva z workshopu Hmotou v rámci projektu Ladislav Sutnar, Evropa — kultura na FUD UJEP v Ústí nad Labem


Ve dnech 20.–24. dubna 2015 se v prostorách Armaturky Ústí nad Labem konal pod názvem Hmotou workshop zaměřený na experimentální písmařskou tvorbu. Pod vedením prof. ak. mal. Karla Míška, Ph.D., vedoucího Katedry vizuální komunikace a ateliéru Grafický design I na Fakultě umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, doc. ak. mal. Františka Stekera, vedoucího ateliéru Vizuální komunikace na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni, Mgr. A. Jana Hory, odborného asistenta ateliéru Grafický design I na FUD UJEP a MgA. Jakuba Konupky a MgA. Jiřího Tomana, doktorandů na Katedře vizuální komunikace FUD UJEP, se třináct posluchačů bakalářského studia v ateliéru Vizuální komunikace FDU LS ZČU a patnáct posluchačů 1.–3. ročníku bakalářského studia v ateliéru Grafický design I zabývalo reinterpretací latinkové abecedy jakožto jednoho ze základních nosičů evropské kultury. Jednotícím tématem pak byl vztah hmoty (v nejširším slova smyslu) a podoby písma. Obsah přitom přímo navázal na dřívější workshop konaný ve dnech 2.–5. března 2015 v prostorách Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara ZČU.

Po úvodním zahájení workshopu, které proběhlo v prostorách Fakulty umění
a designu UJEP, se účastníci přesunuli do prostoru Armaturky (Jateční 49), kde byli blíže seznámeni s rámcovým programem týdenního workshopu s následujícím zadáním:

Vytvořte písmo vycházející z experimentu s hmotou (trojrozměrnými objekty, chcete-li). Při vytváření výtvarného návrhu písma byste měli co nejvíce omezit tzv. klasické nástroje grafického designéra (počítač, tužka, x apod.) a naopak akcentovat prvky hry, náhody, použití netradičních materiálů atd. Výsledná díla se mohou pohybovat v širokém spektru podob od tradičněji pojatých latinkových abeced, kdy experiment s matérií poslouží pouze jako inspirační zdroj, až po zcela avantgardní přístupy k písmu zkoumající jeho úlohu v rámci současné (a budoucí) vizuální komunikace. Po dokončení výtvarného návrhu bude přistoupeno k jeho následné digitalizaci s možností vytvoření funkčního digitálního fontu.

Úvodní přednáška MgA. Jiřího Tomana s názvem Hmota v písmu po teoretické stránce přiblížila posluchačům možnosti vzájemného vztahu hmoty a písma. Po vymezení základních pojmů (znak, písmo, font, ...) se v jednotlivých kapitolách prezentace (Hmota jako písmo, Hmota jako nástroj, Hmota jako omezení a Hmota jako inspirace) Jiří Toman zabýval vybranými písmařskými projekty, jejichž koncepční či výtvarná stránka byla výrazným způsobem ovlivněna hmotou. Zvláštní důraz přitom kladl na tradici evropského písmařství, již příznačně ilustroval na příkladu písem vytvářených pomocí lidských těl, a to od středověku až po současnost. Ve své přednášce apeloval především na důležitost obsahu, kontextu či příběhu a varoval účastníky workshopu před neuváženým formalismem v současné latinkové písmařské tvorbě.

Během dalších dní posluchači rozvíjeli své nápady, přičemž byl ze strany lektorů kladen důraz především na úlohu experimentu, význam náhody v tvorbě a využívání netradičních materiálů či prostředků. Obohacující však byla i společná konzultace, během níž se jednotliví autoři seznámili s koncepty svých kolegů.

V úterý měli účastníci workshopu možnost zhlédnout přednášku Li Xu, odborného asistenta na Beijing Institute of Graphic Communication, jež se zabývala vztahem tradiční čínské výtvarné kultury a vlastní autorské tvorby Li Xu. Prezentace akcentovala význam uvědomění si vlastní historie a sebezačlenění do kontextu kultury, ze které jedinec vychází. Zajímavým přínosem pak bylo empirické potvrzení, že v základních principech je vizuální komunikace univerzálním prostředkem pro předávání informace mezi jednotlivými, často jinak velmi odlišnými kulturami. Li Xu dále představil i práce svého studenta, které se v hojné míře dotýkaly typografie, resp. čínské kaligrafie, což bylo vítaným zpestřením práce na latinkovém písmu.

Mnoho projektů vzniklých v rámci workshopu přímo reagovalo na prostředí, ve kterém vznikaly, tedy industriální atmosféru areálu Armaturky ležícím v ústeckých Předlicích. Právě vztah mezi prostředím a vzniklými díly byl i ústředním tématem čtvrteční přednášky doc. ak. mal. Františka Stekera, ve které představil nejen svojí vlastní tvorbu, ale taktéž fotodokumentaci jím vedeného workshopu zaměřeného na písmo jako nositele jazykové kultury. Ještě o několik hodin dříve však proběhla v prostoru kavárny prezentace německého ilustrátora Lasse Wandschneidera, který ve své tvorbě klade důraz na možnosti kresby jako prostředku rozvíjejícího, nikoliv pouze zachycujícího zobrazované jsoucno.

Páteční závěrečná prezentace výsledků workshopu dobře ilustrovala široké spektrum možného pojetí písma — od experimentální práce s netradičním materiálem (nalezené špony a další relikty tovární výroby, řepou obarvené špagety, stín, igelit apod.) až po konceptuální pojetí písma vzdalujícího se zažité představě o podobě (latinkového) písma (vývrty ve dřevě, tvarové ohraničení prostoru při vytváření zvuku jednotlivých hlásek, ...). Ačkoliv bylo téma písma v minulosti již mnohokrát skloňováno, workshop potvrdil předpoklad, že pomocí jedinečného tvůrčího přístupu každého z autorů je i v úzce vymezeném tématu možno nacházet nová, nezvyklá vyjádření, která ovšem plně respektují kontinuitu v podobě tradice evropské písmařské tvorby a její úlohy v rámci širšího pojetí kulturnosti.

Plakáty se vzorníky jednotlivých abeced pak v prostoru Inkubátoru vhodně doplnily právě probíhající výstavu Typoplakát, kterou v Ústí představil a ve středu 22. dubna 2015 též zahájil Mgr. A. Pavel Noga, ArtD.